Zítra se bude udávat všude

Tyto kartičky, tištěné na tvrdém kartónu, budou rozeslány
do všech rodin, které mají přístup k internetu

_{Premiér Fiala – moje vlastní syntéza předvolební kampaně a jednoho z projevů}

—ﬡ—

Můj milý deníček mě zná, a proto – na rozdíl od Tebe, můj milý čtenáři – nebude překvapen, když se veřejně přihlásím k těm, kteří občas dají na různé tzv. esoterické nauky. Podrobně to můžeme rozebrat někdy jindy – teď se omezím na konstatování, že svět je daleko komplexnější, než jsme ochotni si připustit, a (zjednodušeně řečeno) informace o všem jsou všude. Jádrem (některých, ne nutně všech) esoterických učení jsou postupy, jak se oněch rozptýlených informací dopátrat a zkoncentrovat je natolik, aby byly vyslovitelné lidskou řečí.

V tomto bodě může být významnou pomocí intuice. Sám pro sebe se domnívám, že intuice zpracovává signály, které k nám z okolního světa sice přijdou, ale přes bariéru našich mentálních návyků neproniknou do vědomí. Intuice nám je zprostředkuje jako pocit, a pak je jen na nás, zda kromě racionálních kalkulací vezmeme v úvahu i své pocity. Myslím, že většina z nás dělá to celkem často, ale veřejně se k tomu nepřizná v obavě z posměchu.

V dobách, které už dávno odnes’ čas, působila v ČR banka Haná. Možná, že někteří si na ni ještě vzpomenou. Svůj první bankovní účet jsem si kdysi otevřel u ČSOB, ale nebyl jsem tam příliš spokojen. Tehdy bylo v bance (v každé, nejen v ČSOB) všechno na dlouhé lokte a navíc – u „mojí“ pobočky se prakticky nedalo zaparkovat. Takže jsem úplně zajásal, když se z tuzemského bankovního rybníčku vynořila banka Haná a otevřela pobočku kousek od mého bydliště, s pohodlným parkováním v blízkém dosahu.

Malá banka, malá pobočka, malé město – všechno šlo rychle a pohodlně. Jako klient jsem to nijak detailně nesledoval, zajímaly mě jiné věci (aby mně zákazníci platili a do banky chodily peníze). Banka Haná evidentně rostla, po kraji vznikaly její pobočky a na plakátech měla spoustu reklamy. A tehdy se to stalo.

Jedna z reklam, která měla propagovat solidnost a spolehlivost banky, zobrazovala velkého nebezpečně vyhlížejícího krokodýla, kterak drží v tlamě obrovskou zlatou minci. Text pod obrázkem sděloval něco jako „vaše peníze pevně držíme a jsou u nás v bezpečí“ – nepamatuju si přesně. Co si ale dodnes pamatuju zcela přesně, byl pocit, který se dostavil, když jsem tu reklamu spatřil. A opravdu, opravdu to nebyl pocit jistoty a bezpečí, spíš naopak. Formulaci stále hledám těžko, ale v „bankovním“ kontextu bych to vyslovil asi takto: „…ta banka nebude v dobré kondici.“ Obrázek na reklamě mi podsouval neodbytnou otázku: vrátí mi ten krokodýl mou minci, když si pro ni sáhnu…?

Založil jsem účet jinde a převedl peníze. Krátce na to banka Haná skončila – pokud si dobře pamatuji, o peníze tenkrát snad nikdo nepřišel; ale ten signál…! Brr.

Jistě se teď ptáš, můj milý čtenáři – deníček se neptá, on to ví – co mají společného banka Haná a Petr Fiala. – Inu, vlastně celkem nic, jenom ten pocit, když vidím reklamu: brr.

Atrapa střelné zbraně říká něco o tom, jak citlivě chce Petr Fiala vládnout, a ta nápadná červeň signalizuje, že to ani nebude příliš skrývat. On to svým voličům v symbolické rovině dokonce sděluje předem, ale mnohým z nich to přes bariéru mentálních návyků neproniklo do vědomí. – Tak co teď?

Možná bychom měli všem rodinám, které mají přístup k internetu, před volbami rozeslat na tvrdém kartónu tištěnou kartičku s tímto sdělením: