Mám na krku nejen pomalu sedmdesátku, ale i manželku, dva už opravdu hodně dospělé (zatím) nevlastní syny a tři už dospělé vnuky. V životě jsem byl lecčíms, a ne vším, čím jsem byl, jsem byl tak úplně rád. » Medailon autora
Snad se pan Hosman nebude zlobit, když teď použiju parafrázi názvu jeho článku:
Godot vlastně napsal také esej; klidně by se mohla jmenovat Glosy k umění žít.
—
A nyní odcházím do kuchyně a do špajzu.
Drobné vysvětlení.
Navštěvujeme se s našimi pražskými přáteli, s nimiž jsme se seznámili v šerém dávnověku na Krétě a nějak jsme si padli do oka. Návštěvy ovšem řídnou a zbývají spíše vzpomínky na časy, kdy jsme bývali junáci.
Jejich návštěvám u nás jsme říkali „víkend mimo Prahu“ a vždycky jsem se na ně důkladně připravoval. Menu z mého archivu budiž důkazem.
V květnu r. 2006 jsme byli s našimi VŠ studenty na desetidenním výtvarném pobytu v oblasti Trentino. V jedné kamenosochařské dílně jsme denně měli sedmihodinovou šichtu sekání do dolomitů. Sami jsme si v ubytovně vařili – např. já jsem pro studenty a kolegu upekl rybu platýse. V sobotu večer se zaprášená dílna firmy Jacob a Granata (Lavorazione pietre e restauro Steinbearbeitung und Restaurierung) vystříkala vodou a byli jsme hosty dvou rodin a jejich pozvaných přátel. Klasická italská kuchyně o několika chodech se prolínala s tyrolskou, jak jinak v této oblasti, že? Většina chodů se připravovala na místě. Poprvé jsem ochutnal pálenku grappu.
V rámci Italských dnů v ČR jsme tentýž rok na podzim byli pozváni na večerní setkání. Italové si přivezli své kuchaře i suroviny ze kterých se vařilo. Bylo to velkolepé dílo asi o osmi chodech…? Málokdo ze strávníků byl schopen onu hostinu zvládnout. Italové nám předvedli parádní umění vaření. Nezapomenutelné!
Tužka napíše,…četla jsem si,…káva a sladké překvapení,…jaká káva, a jaké překvapení?…proč se o to zajímám,….na svých cestách vymetám kavárny,….všude si dávám irskou, nebo alžírskou,…a k tomu taky něco sladkého,….snažím si vybrat tak, abych odhadla podle vzhledu, přivonět mi nedají, to by bylo lépe identifikovatelné,…tak odhaduji předem z čeho to překvapení bude,….někdy skutečně překvapí, nemám ráda skořici,…tak ta mě zaskočí,…
Mám ráda hory,…velehory ne,…kopce, kde se dá chodit i s rukama v kapsách, když ztratíte rukavice….z těchto cest mám velice mnoho krásných zážitků,….stačí si vzpomenout.
Dnes je krásně, na horách by bylo bezva,….jenže, nebylo vhodné počasí na plnění agrotechnických lhůt,…tak dneska,….věnuji se zahradě, vyšla jsem do ní dřív než hvězda ranní.
Plánovala jsem víkend na horách,…nene, bude s nářadíčkem a půdou, a semínky,….a vůbec,….mám kávovou přestávku,…a zachvilku jdu opět nato,….víla Ažzachvíla mě neobloudí.
Tužka.
Taky jsme zrovna na víkendu mimo prahu. Jmenuje se to tu Krucemburk, Penzion Střela. Klíče jsem dostal při příjezdu ve 13:30 a hned jsem zaplatil nocleh. A nyní ke gurmánskému zážitku zítra ráno: nebude, v neděli je zavřeno. Zavřeno bylo i dnes v 19:45, když jsme přijeli z odpoledního programu (psí spřežení). Klíč byl i k venkovním dveřím.. máme ho ráno hodit do schránky, je v ní shora udělaná speciální díra – klasickou štěrbinou zepředu se hruškovitý přívěsek nevejde. Albert ve Ždírci nad Doubravou otevírá v 7:00, snad tam bude něco k jídlu.
Rybník Řeka – to je moře.
Když je člověk na podpoře
nebo úpí pod jhem penze,
nemusí ho drtit tenze,
že neletí na Sumatru.
Vynechá i Tatru, Fatru,
netouží už vidět Čínu.
Vydá se na Vysočinu.
Snad se pan Hosman nebude zlobit, když teď použiju parafrázi názvu jeho článku:
Godot vlastně napsal také esej; klidně by se mohla jmenovat Glosy k umění žít.
—
A nyní odcházím do kuchyně a do špajzu.
Drobné vysvětlení.
Navštěvujeme se s našimi pražskými přáteli, s nimiž jsme se seznámili v šerém dávnověku na Krétě a nějak jsme si padli do oka. Návštěvy ovšem řídnou a zbývají spíše vzpomínky na časy, kdy jsme bývali junáci.
Jejich návštěvám u nás jsme říkali „víkend mimo Prahu“ a vždycky jsem se na ně důkladně připravoval. Menu z mého archivu budiž důkazem.
Ve slivovicových krajích se preferuje volume 52.
V květnu r. 2006 jsme byli s našimi VŠ studenty na desetidenním výtvarném pobytu v oblasti Trentino. V jedné kamenosochařské dílně jsme denně měli sedmihodinovou šichtu sekání do dolomitů. Sami jsme si v ubytovně vařili – např. já jsem pro studenty a kolegu upekl rybu platýse. V sobotu večer se zaprášená dílna firmy Jacob a Granata (Lavorazione pietre e restauro Steinbearbeitung und Restaurierung) vystříkala vodou a byli jsme hosty dvou rodin a jejich pozvaných přátel. Klasická italská kuchyně o několika chodech se prolínala s tyrolskou, jak jinak v této oblasti, že? Většina chodů se připravovala na místě. Poprvé jsem ochutnal pálenku grappu.
V rámci Italských dnů v ČR jsme tentýž rok na podzim byli pozváni na večerní setkání. Italové si přivezli své kuchaře i suroviny ze kterých se vařilo. Bylo to velkolepé dílo asi o osmi chodech…? Málokdo ze strávníků byl schopen onu hostinu zvládnout. Italové nám předvedli parádní umění vaření. Nezapomenutelné!
Tužka napíše,…četla jsem si,…káva a sladké překvapení,…jaká káva, a jaké překvapení?…proč se o to zajímám,….na svých cestách vymetám kavárny,….všude si dávám irskou, nebo alžírskou,…a k tomu taky něco sladkého,….snažím si vybrat tak, abych odhadla podle vzhledu, přivonět mi nedají, to by bylo lépe identifikovatelné,…tak odhaduji předem z čeho to překvapení bude,….někdy skutečně překvapí, nemám ráda skořici,…tak ta mě zaskočí,…
Mám ráda hory,…velehory ne,…kopce, kde se dá chodit i s rukama v kapsách, když ztratíte rukavice….z těchto cest mám velice mnoho krásných zážitků,….stačí si vzpomenout.
Dnes je krásně, na horách by bylo bezva,….jenže, nebylo vhodné počasí na plnění agrotechnických lhůt,…tak dneska,….věnuji se zahradě, vyšla jsem do ní dřív než hvězda ranní.
Plánovala jsem víkend na horách,…nene, bude s nářadíčkem a půdou, a semínky,….a vůbec,….mám kávovou přestávku,…a zachvilku jdu opět nato,….víla Ažzachvíla mě neobloudí.
Tužka.
Taky jsme zrovna na víkendu mimo prahu. Jmenuje se to tu Krucemburk, Penzion Střela. Klíče jsem dostal při příjezdu ve 13:30 a hned jsem zaplatil nocleh. A nyní ke gurmánskému zážitku zítra ráno: nebude, v neděli je zavřeno. Zavřeno bylo i dnes v 19:45, když jsme přijeli z odpoledního programu (psí spřežení). Klíč byl i k venkovním dveřím.. máme ho ráno hodit do schránky, je v ní shora udělaná speciální díra – klasickou štěrbinou zepředu se hruškovitý přívěsek nevejde. Albert ve Ždírci nad Doubravou otevírá v 7:00, snad tam bude něco k jídlu.
Rybník Řeka – to je moře.
Když je člověk na podpoře
nebo úpí pod jhem penze,
nemusí ho drtit tenze,
že neletí na Sumatru.
Vynechá i Tatru, Fatru,
netouží už vidět Čínu.
Vydá se na Vysočinu.
https://imgway.cz/4R96/AE1EC46F-4A9D-4CB8-B82E-7D49A3CCA21D.jpeg
No nazdar……
Není to Jalta
není to nóbl
však něco k snědku
jsem si tam zobl.