🙂
Oni sem ani nechodí, Kocoure. Není tu nic, co by je zajímalo.
Přeju Vám krásné a klidné svátky, štěstí podle Vašich vlastních představ – a toho špatného jen tak náznakem, ani co by se za nehet vlezlo, jen málo, malinko, to pro dobrý kontrast.
Ať se tu v příštím roce ve zdraví a s mamutí dávkou inspirace zase setkáváme!
Tužka napíše,….četla jsem si,….milá přáníčka v Literární kovárně….mít štěstí je důležité,….možná nejdůležitější,…protože, když máte štěstí, tak se vás všechny strázně vyhnou.
Ten, kdo hledá štěstí.
Po schodech poutník běží,
do dalších pater výš.
Cáry z pohádek v rukou svých má.
Klíčem ke štěstí otvírá třináctou mříž,….
Ůzkost dychtivé tělo svírá.
Života šach.
S bušícím srdcem přistoupí blíž.
Slunce zapadlo, plíží se tma.
Z lístečků voňavých skládá se …
Hořící kříž.
S šaškem prolhaným začíná hra.
Věž už se propadá, … a kůň touhy náhle pad.
Ze spálených křídel zůstane jedině prach.
Dokola vine se s jablkem had.
Šašek se směje v rámu rozevřených dveří.
Čeká tě mat, vítězství dosáhneš jen stěží.
Cesta zpátky zedere ti peří.
A poutník věří, že příště,…příště se to možná, podaří.
Hodně,…ůplně nejvíc štěstí do dnů příštích přeje Tužka.
Vánoce, ty magické svátky, se překulily, ani nevím jak. Každý rok stejně rychle. A jako každý rok, tak i letos mně přijde, že tentokrát to bylo obzvlášť rychle. Ne, ne, zatím ještě neodletěly úplně. Ještě je na stole cukroví. Ještě nevyhořely všechny voňavé svíčky a neopadalo jehličí ze stromečku. Ještě jsme tu rodina pohromadě….
Vrací se k nám sluníčko. Už za pár dní si té změny povšimneme… (Na Tři krále o krok dále…). Pozdraveno budiž světlo.
Tužka napíše pro St. Kocoura,…..další pokus udělat z Vás romantika.
Stačí na chvíli,….ani já nejsem stále romantická,…jen občas.
A protože mi na zahradě, na zvířecím hřbitově, hoří stále ještě svíčka, co jsem ji tam dala na Štědrý den ráno,….udivuje mne,….měla hořet jen 24 hodin,….Tak,…
Vánoční svíčka.
Přinášíš poselství pradávných věků.
Svítilas do tmy za vytí vlků.
Vnesla jsi teplo do domů v závějích.
Znovu jsi svítila na cestách s nadějí.
Voskem jsi kapala na nohy světců.
Čadilas v brlozích promrzlých psanců.
Svítilas na noty chrámových zpěváků.
Vyhaslas v lucernách zoufalých žebráků.
Svítilas na slámu v jesličkách děťátku.
Teplo jsi dávala malému jehňátku,
Zůstalas v kolejích životních tuláků.
Vítr osudu tě zhasne mnohokrát.
Nezapálená budeš smutně stát.
Pak jenom teplem dlaní,….můžeš znovu tát.
Tužka napíše,….datluju si romantickou,…a ejhle,….ostře nabroušené politické sloky mě předeběhly,….
Fajn,….do nového roku je třeba přitvrdit,…..konec romantiky,…realita je na pořadu dne.
Tužka.
by 
Alef není nula. Je Jednička!
Už jenom proto, že provozuje tenhle blog, kde se „negativci“ nevpouštějí!
🙂
Oni sem ani nechodí, Kocoure. Není tu nic, co by je zajímalo.
Přeju Vám krásné a klidné svátky, štěstí podle Vašich vlastních představ – a toho špatného jen tak náznakem, ani co by se za nehet vlezlo, jen málo, malinko, to pro dobrý kontrast.
Ať se tu v příštím roce ve zdraví a s mamutí dávkou inspirace zase setkáváme!
Šťastné a veselé vánoce,
hodně zdraví a štěstí všem.
…co tu všichni bloumáte po internetu?
Upalujte domů, chystat Štědrý večer a stromeček – ať se u vás Ježíškovi líbi 🙂
Pohodu v kruhu blízkých, štěstí a lásku přeji. A šťastnou budoucnost…
Tužka napíše,….četla jsem si,….milá přáníčka v Literární kovárně….mít štěstí je důležité,….možná nejdůležitější,…protože, když máte štěstí, tak se vás všechny strázně vyhnou.
Ten, kdo hledá štěstí.
Po schodech poutník běží,
do dalších pater výš.
Cáry z pohádek v rukou svých má.
Klíčem ke štěstí otvírá třináctou mříž,….
Ůzkost dychtivé tělo svírá.
Života šach.
S bušícím srdcem přistoupí blíž.
Slunce zapadlo, plíží se tma.
Z lístečků voňavých skládá se …
Hořící kříž.
S šaškem prolhaným začíná hra.
Věž už se propadá, … a kůň touhy náhle pad.
Ze spálených křídel zůstane jedině prach.
Dokola vine se s jablkem had.
Šašek se směje v rámu rozevřených dveří.
Čeká tě mat, vítězství dosáhneš jen stěží.
Cesta zpátky zedere ti peří.
A poutník věří, že příště,…příště se to možná, podaří.
Hodně,…ůplně nejvíc štěstí do dnů příštích přeje Tužka.
Básnička se mi líbí. Začínám být nějak romantický.
To musí přestat!
Vánoce, ty magické svátky, se překulily, ani nevím jak. Každý rok stejně rychle. A jako každý rok, tak i letos mně přijde, že tentokrát to bylo obzvlášť rychle. Ne, ne, zatím ještě neodletěly úplně. Ještě je na stole cukroví. Ještě nevyhořely všechny voňavé svíčky a neopadalo jehličí ze stromečku. Ještě jsme tu rodina pohromadě….
Vrací se k nám sluníčko. Už za pár dní si té změny povšimneme… (Na Tři krále o krok dále…). Pozdraveno budiž světlo.
Hoj, ty Štědrý večere,
ty tajemný svátku!
Komu z nás co dobrého
neseš na památku?
Předsedovi senátu
nesu čínské znaky –
když se cítí tchajvancem být,
jaképak s ním fraky?
Řeporyjské multikáře
lopatu a gumy,
by starosta dvojí tváře
dělal to, co umí.
Langšádlové slabikář
a Němcové plakač,
Jurečkovi na trakař
cedulku „Teď zatlač!“
Vítkovi od Rakušanů
nesu pytel pevný,
zip na něm na vnější stranu,
černý byl, a levný!
Pro hradního Rezidenta
kožíšek vypraný.
Tak ať mi ho zase vrátíš,
když je oboustranný!
Fialovi Nutellu,
pro Síkelu tretry,
Adamové s Pekarovou
kufr, v něm dva svetry.
[;>D)
Doufám, že to zas nespadne do spamu.
Ve spamu byly 3 reklamy na Viagru.
Něco jste psal a ztratilo se to?
—
Aha, už mi to došlo 😀
Tužka napíše pro St. Kocoura,…..další pokus udělat z Vás romantika.
Stačí na chvíli,….ani já nejsem stále romantická,…jen občas.
A protože mi na zahradě, na zvířecím hřbitově, hoří stále ještě svíčka, co jsem ji tam dala na Štědrý den ráno,….udivuje mne,….měla hořet jen 24 hodin,….Tak,…
Vánoční svíčka.
Přinášíš poselství pradávných věků.
Svítilas do tmy za vytí vlků.
Vnesla jsi teplo do domů v závějích.
Znovu jsi svítila na cestách s nadějí.
Voskem jsi kapala na nohy světců.
Čadilas v brlozích promrzlých psanců.
Svítilas na noty chrámových zpěváků.
Vyhaslas v lucernách zoufalých žebráků.
Svítilas na slámu v jesličkách děťátku.
Teplo jsi dávala malému jehňátku,
Zůstalas v kolejích životních tuláků.
Vítr osudu tě zhasne mnohokrát.
Nezapálená budeš smutně stát.
Pak jenom teplem dlaní,….můžeš znovu tát.
Tužka.
Tužka napíše,….datluju si romantickou,…a ejhle,….ostře nabroušené politické sloky mě předeběhly,….
Fajn,….do nového roku je třeba přitvrdit,…..konec romantiky,…realita je na pořadu dne.
Tužka.
Třetí svátek vánoční
prožili jsme včera.
Něco dělat započni!
Nebuď za gaunera.
Dnes začíná čtvrtý svátek
jmenuje se čtvrtek.
To nás čeká ještě pátek!
V trávě krtá krtek.
Do datové schránky přišla
nečekaná zpráva.
Jurečka v ní na mě šišlá:
republika zdravá
pozvedla ti důchod,
dej radosti průchod!
Od radosti ke kómatu
měsíční je cesta.
Zas vyrazím k bankomatu,
radostná mám gesta.
V pátek bude pátý svátek,
vánoce se daří.
Zvykám si na divný zmatek:
důchodce jen paří!
Splnil jsem si tužbu:
Vypověděl službu!
Už nebudu platit daně
málem každý týden.
S novým rokem kašlu na ně,
směju se, jak Biden.
Dám jim něco jednou za rok,
jen to, co mi zbude.
Zvedl se mi žicí nárok,
státu neubude.
Nenechám si život hatit
zavšiveným státem.
Taky budu daně krátit.
Budu asiatem.
Dneska opět nosím klády
těžké jako prase.
Kvůli politice vlády
stoupám po své trase.
I ten burlak na Volze
to měl kua lehčí.
Klidně s koulí na noze
tahal loď bez řečí.
Já, jak Ježíš na na Golgotu
tahám kříž za křížem.
Rámě křivé od ingotu,
pod ostřížem Střížem.
Přes sklo na mě mává plamen
z kamen sálá teplo.
Se zimou je navždy amen
bruselské by kleplo.
Z ovčí vlny žádný svetr;
upletla se houně.
Dva metry krát jeden metr,
měkko, jak na rouně.
Oranžové světlo září
důchodci na kůži.
Studí leden v kalendáři.
Ať se zima tuží!
Štěstí, zdraví všem. Alespoň po celý příští rok.