by Průběžný stav české protektorátní nomenklatury. Jde-li o humor, neznám žertu (Frigyes Karinthy).
„V životě lidském jsou chvíle, kdy i vůl pláče“ (Jaroslav Hašek: Historie moudrého vola; nedochovaný humoristicko-satirický román ze života pražské politické, umělecké a literární společnosti). Existují bezčasí, kdy volové, voliči či nevoliči – našinci, vzdychají, lamentují místně i nemístně tu k panstvu, Straně a vládě; někteří vtipkují, jiní se smějí. Literární klasik Vladislav Vančura trefně poznamenal: Humor není smáti se, ale lépe věděti.
Když v současném českém politicko-partajnickém orloji korzují zfušovaně vyřezané figurky loutek, můžeme spatřit obskurárium (latinsky obscuritas = temnota, nízkost, nesrozumitelnost). Animus, můj bližní a též poutník terénem zachytil Obscuritas Bohemica 2024; s jeho svolením ji zde předkládám.
Předznamenání
Před více než půlstoletím na konci VŠ studia jsme absolvovali státní závěrečné zkoušky z jazyka mateřského a literatury. Na chodbě před zkušebnou sedělo nás pět pobledlých a jeden růžolící chodbou sem tam rázující. Jedenkrát se zastavil a pateticky zvolal: Dnes zavádím novou fyzikální veličinu, jednotku dutosti – jeden smrž (příjmením byl Smrž). Oficiálně jsou fyzikální jednotky základní, odvozené, vedlejší, různé doplňkové a k tomu násobky i dílky jednotek. Definovat fyzikální jednotky není jen tak, ale mnohem těžší je vysvětlení samotné fyzikální veličiny (úkol definování a výkladu jakékoliv reálné i fiktivní fyzikální veličiny ponechejme privátním badatelům).
Každý byrokratický systém připomíná žumpu – to největší svinstvo se vždy dere nahoru (dle Imhoffova/Murphyho zákona). Na základě čučkařského odhalování veřejných slovních defekací, potažmo neumětelství domácí papaláštvo se svými podpůrci samo sobě vyrobilo prestižní soupis veličin duchamorných jednotlivin, jejich nahuštěním vzniká obscuritas – temnota. V abecedním pořádku následuje výňatek z neúplné pokrokářsky vyprofilované nomenklatury morálních omezenců.
Obscuritas Bohemica 2024
Jednotka (krátce J.)
- J. agentománie – orgán čučení a bědování BIS s věhlasným poskokem Michalem Koudelkou.
- J. bohnicovosti – po neléčené horečce šílených krav chronicky zděšená Mirka Němcová.
- J. fachidiocie – Petr Fiala, notorickou prolhaností alkoholizovaný LL. M. (liberálně lemrovitý mimoň).
- J. fekálnosti – řeporyjský hovNovotný rypák.
- J. funkcionářské nenažranosti – blahorodý Mikuláš Bek, krátce bl.Bek, scholaris liquidus perditor.
- J. hochštaplerství – závětrně rozvojový EU-komisař vrtichvost Jozek Síkela.
- J. hovadnosti – SS (Spolu/Sviňský) vládní dezinFoltýn (Spolu = ODS-TOP-KDU+ PirátoSTAN).
- J. chlístavosti – Danuše nerudná se zvukovou stopou/škleble…bleble…blé…blab-blablááá!
- J. mafiosity – don Vito Dozimetro RakušSTAN.
- J. mediální žumpoidnosti – ČT 24×365, ČRozhlas , Deník N/enávisti, Forum 24, HNoviny a d.
- J. pokroko…koko…kokodák… refrén TOP árie subrety Markéty Pekarové Adamové.
- J. prcavosti – pirátská kvilda neúkojná M. Gregorová
- J. režimní servilnosti – Cimrmanův Svěrák, šikovatel s petičně chronickými komedianty.
- J. samožernosti – protektorátní průseriálová loutkovláda České republiky 2021/24.
- J. státní dluhovitosti – stanjurovské účetně trikové rozpočitadlo.
- J. svatouškovství – jezus Marian, jurodivý balamutil sociálna.
- J. válečnické háravosti – krvelačně masomlejnová Kalamita Černochová.
- J. vystrčilovské křivosti – senátorský žvahlav tchajwančík.
- J. zmagoření – bývalým komunistickým lampasákem ometálovaný s komunisty nemluvící pozér Ondřej Vetchý.
- J. zmrdovitosti –zvěd Pávek, zlidověle PePa/ IQ 107 se svou soudružkou politručkou; hradní rezident.
Doslovení
Panáčkující předseda Petr Fiala/Nutella je zduřelý akademickými tituly a pyšní se svou vzdělaností. Jan Amos Komenský k úkazu trefně podotkl: Vzdělání při člověku nectnostném toliko šperkem jest v rypáku svině.
Když výše zmíněný jedinec Smrž před půlstoletím před státní zkouškou určil jednotku své dutosti, uznal sebekriticky, že ke zkoušce českou materii uměl méně, než bylo náležité. V současnosti vládnoucí loutkovité figurky se svou kamarilou znalosti předstírají, neboť nutné dovednosti hospodářů nemají. Platná je tu maxima Starého mistra Lao-c´ z textu Tao te ťing v převodu Jiřího Navrátila: Vědět, že nevím, toť nejlepší. Považovat nevědění za vědění, toť nemoc.
Ilustrace: ZH
- Tematicky spojitý blog: Česká Nutelliáda 2023
Škůdci země české, kteří stoji za to:
evropská unie,
ruku v ruce s NATO
Už jsem to doporučil i na Litterate: Zkuste si opravdu pozorně poslechnout Petra Robejška.
Kdybych to uměl, mluvil bych stejně. Možná je to tím, že jsem stejně starý jako, vím co on a nemám tedy důvod dělat obezličky nebo vlny. Prostě „držím se při zemi“.
===
Nicméně bych byl docela rád, kdyby se zdejší blog „držel svého kopyta“ a byl víceméně (spíš vice) apolitický. Blogů, kde se plive na vládu nebo jiné instituce a lidí je na netu dost.
Ono tak asi i nadále bude, jen se člověk občas neubrání.
—
Robejška jsem si pustil a nahlížím, že má v řadě věcí pravdu. Jestli ve všem, to nevím.
Připojuji se ke Kocourovi a k jeho přání ohledně apolitičnosti literární kovárny.
Pro SK: Pan Robejšek, dle mého hlubšího poznání jeho projevů písemných i mluvených, je typem salonního ideologa, nikoli praktikujícího politika. Když se mohly jím nabízené ideje prosadit ve volbách (strana/hnutí Realisté), voliči je odmítli. Proč, když Robejškovy ideje byly tak praktické?
Pouhé otázky: Jaký význam má psát, že Robejšek a vy St. Kocour jste stejně staří? Moudrost s věkem vždy nepřichází… Kocoure, navrhujete-li v Literární kovárně (LK) apolitičnost, proč do ní vtahujete politologa/ideologa P. Robejška? Není to názorová zvláštnost?
…stejně starý jako on, vím to, co on a nemám tedy důvod…
Obsah Robejškova mluveného slova existuje i v psané podobě:
https://www.blogosvet.cz/article/chybna-strategie-nasi-mimoparlamentni-opozice-Bgw0t
Myslím, že pro tento formát úvah je psané slovo lepší.
Určitě.
Dík.
Já ty „podkásty“ nesnáším.
Tak jsem to přečetl a vidím zakopaného psa.
Ono řešení situace a úspěchu opozice „malými projekty“ (zestručňuji a zjednodušuji) může být vládnoucí elitou rychle podvázáno nějakými zákony či vyhláškami, které je zakousnou snadno a rychle.
Ale jinak dobrý.
Jo ale jinak souhlas, politice se tu raději vyhýbejme, dnešek budiž výjimkou.
Předběhls mne, to je přesně to, na co bych se Robejška, kdybych mohl, zeptal. To, co namítáš, se už totiž dávno a kontinuálně děje. Příkladů se najde víc než dost, věrchuška v tom má praxi. Zakázat/nařídit, nic jednoduššího.
Ale co oceňuju, je Robejškův postřeh o tom, že – zjednoduším – že plané vlastenčení je na nic.
Zase jsem zachytil existenci dalšího vlasteneckého uskupení – Jasan.
https://jasan-nezavisli.cz/
Jen drobíme síly a můžeme se donekonečna hádat mezi sebou. To musí pětikolku uvádět do euforie.
Také si to raději přečtu, než bych koukal na video.
Robejšek umí věci správně pojmenovat a analyzovat, ale nemá charisma, aby to mohl sám realizovat, aby dostal ve volbách hlasy.
On jenom upozorňuje, myslím že se nechce stát praktikujícím politikem.
A co se týče malých projektů: Jistěže se tomu budou pokoušet zabránit „zákonným způsobem“. Ono to totiž „podemílá“ centrální moc.
Ale co jinak? Častá krůpěj i kámen proráží! A je to myslím jediný způsob, jak zaangažovat většinu, kterou politika nezajímá. Třeba obejít např. cizí prodejní řetězce. Samosprávná opravárenská družstva atd. Tam, kde člověk investuje svoji práci si ji taky snaží uchránit.
Kdysi za temných dob socialismu se takto realizovala spousta prací pro všechny. Dělala se dětská hřiště, klubovny, spotřebitelská družstva atd. Časem sice degradovala, ale určitý směr to je.
Na vesnici v Sudetech kde máme chalupu zrušili skomírající prodejnu Pramen a hned na to se objevily dvě úplně soukromé prodejny, které fungují výborně. A dokonce místo, aby si nemilosrdně konkurovaly, dokonce spolupracují. Takže koupit lze běžné věci sedm dnů v týdnu. Co nemají na prodejně objednají do druhého dne.
Když zrušili hospodu (Pohostinství) pro nerentabilitu, do roka se objevila nová, soukromá. Sice vaří nanejvýš párky, ale je tam v bývalé konírně výborná atmosféra.
Nebo vietnamské prodejny na sídlištích.
Takže něco se udělat dá. Když se chce.
Tužka napíše,…..temnotu je občas třeba,….jakbychom pak mohli s úžasem sledovat, že přichází světlo…..a nechat se jím třeba i osnit,…..a zavřít oči a snít,….a vnímat jemnou temnotu pod víčky,….a tak furtaimrvére dokola.
…….bušil tam zvesela, od rána nebo z večera, ve staré kovárně pod jabloní……A bušil tam zvesela,….
Tužka.
Zvažuji koupi kovadliny. Protože jsem v kovárně, ptám se: bude mi (hobíkovi) stačit 80kg?
To je objem asi deset litrů, není velká. Co na ní budeš vyrábět?
Malé výkovky, opravy, nejvíc asi klepat kosu.
Na klepání kosy to stačí, na to stačí i kladivo ve svěráku.
80 kilo, to vezmeš do jedné ruky.
Já bych musel do dvou, poněvadž by mě to převážilo.
Na kování kosy děda používal babku, kterou zatloukl hrotem do špalku. Viz třeba https://www.vseprokoseni.cz/cs/34-naklepavaci-babka-ostra.html
Na babce klepu 50 let. Pokročil jsem na 2 babky u sebe (druhá je odskakovací). Mám ploché i úzké, klepu i okolním sekáčům… ale pořád cítím rezervy. Kovadlina má nahoře desku z 19 oceli (nástrojové), to je úplně jiná práce (tvrdost). Koval jsem krátkou dobu (kolem svých 20 let) a to byl krásný čas. Zopakuju si to. Ještě uvažuju o velkém kovářském svěráku (je ocelový, ne litinový – nejde rozbít – do něj bych dal babku nebo kladivo, jak píše Alef). Problém je i v kosách. Kdysi byly měkčí. Poslední 3 roky používám rakouskou 100cm (se závodní 130 vydržím 10min a neotevřu dlaně) a ta má tak tvrdou (překalenou) patku, že se téměř drolí… střed je houževnatý a špička zase tvrdá – mělo by se to klepat na různých podložkách. Kladivo mám Zbirovii 1kg a tím malou babku dost ničím (tvaruji). A potřebuju u klepání stát, ne sedět, a nehrbit se. Kosa je dlouhá a trvá 20-30 minut.
Kosu naklepávám na té „babce“, ale nedělal jsem z toho takovou vědu.
Též se s tím dalo kosit… Pravda, nikdy jsem nezávodil v kosení. [;>))
Tady jsou kosy 90, 100 a 130 u sebe. Ta 100 je vysoká, jako já (188).
Není tráva, jako tráva. V letní (červenec) vydržím celý den, ve staré (září) musím za 3 hodiny klepat (dřevnatá, mraveniště, krtince). Suchá mi nevadí. Kdysi jsem kosil celý měsíc lokalitu Obidová na Visalajîch, od rána do večera, a jezdil jsem to na kole z Ostravy (ráno ve 4).
Tady
https://postimg.cc/mhnPVn1F
Děda mi říkával, že správně naklepaná kosa se ukáže až při celodenním sečení lánu žita, kdy ostří muselo s občasným obtáhnutím namočeným brouskem vydržet séci od rána do večera. Čím lépe byla kosa naklepána, tím byly intervaly mezi obtáhnutími delší. Kosa šla do záběru prakticky sama. Já mu asistoval už jen u té trávy. Sečení trávy je proti sečení obilného lánu legrace.
Obilí je tvrdé, ale řídké a nikdy není v prudkém svahu. Sekal jsem jednou ječmen. Nejhorší je prý žito – to je navíc vysoké a kosí se s rámem.
Soused naklepával na velkém uříznutém profilu I – asi 30 cm dlouhé íčko měl ve svěráku a tam chodil s kosou. Já za mlada sekala zahradu kosou, tedy než mi to trochu šlo, tak se muselo často naklepávat 😃, pak už jsem ten trávník nějak zmohla, ale dneska už bych asi přes kosu přepadla… 🙂
Teď vlastně nevím, bylo to íčko nebo kolejnice (velká vlaková)…?
Zůstávám věrná srpu , s kosou mi to nikdy nešlo. A na srp mi stačil brousek.
,, karborundum brousek, za korunu kousek „.
Normální kovadlina váží kolem 200kg, to nehodím sám do auta nebo z auta. Kdysi jsem nechal přinést pošťačku činky 2x12kg a jak nadávala!
Pár ptáků z okna, zoomem z ruky:
https://postimg.cc/gallery/qJ8p1SK
Chutná jim. Aby ne, v tak pěkné restauraci.
Zdeňku, v první chvíli mě pobavil rámec, do kterého jsi charakteristiky naší politické scény posadil. Vtipné a oceňuji Tvůj pedagogický vhled do formy. Přečetla jsem si blog několikrát a nechala vyprchat vtipnou formu. Myslím si, a upozorňuji, že je to jen čistě můj osobní dojem, že je vše příliš podbarvené city a vášněmi. Možná méně by bylo více. To by bylo vhodné jako poslední zvolání do boje. Takto mi přijde, že naléhavý citový akcent přesvědčené přesvědčovat nemusí, ale váhající nerozhodné může odradit. Opozičníkům pak dává do ruky ideální příležitost ohánět se silnými city jako je nenávist, závist a bůhvíco jsou si schopní navymýšlet.
Co se týče diskuse, je velice zajímavá, ale připadá mi, že se dost dlouho točí okolo pana Robejška. Pro mě je to politik spíš stranící v minulosti sociálním demokratům. Oni ho rádi vytahovali před volbami, dokonce i v době, kdy byl dlouhodobě v USA. Posléze se naučil vylézat před volbami i sám a bez nich. VŽDYCKY mluvil jako Jan Zlatoústý, vždy věděl, co se dělá špatně – a to bylo vždycky tak asi všechno. Nikdy nic neriskoval, nikdy nešel s vlastní kůží na trh, a vždycky se po volbách za ním zavřely vody. Půl roku před novými volbami se zase vynořil. Teď zase.
Mám to tu moc ráda, ráda si čtu vtipné a často velmi odborné komentáře všech, kteří sem píší i těch, kteří zde vždy slušně diskutují. Já bych se také přimlouvala, abychom politiku nechali na webech, kde se jí zabývají všichni. Snad se na mě za to nebudete zlobit. Je tu v rámci internetu mimořádné prostředí a já si ho moc považuji. Díky Vám všem za něj.