ZROZENÍ
Linecké těsto.
Hnětu a válím…
Sušenková zahrada ožívá.
.
PŘE
Hádala se Víra s Důvěrou…
Kdo je komu věrnější???
.
CINKY-LINKY
Rolnička pláče:
„Jsem jen hračka nebo hudební nástroj…?“
.
TROJSTRANNOST
Cigareta: „Můj kouř je nejelegantnější…“
Purpura: „A můj nejvoňavější…“
Kominíček rozhodne.
.
ENERGODRINK
„Zafúkané, zafúkané,
cestičky k uhlí sú zafúkané…“
Pozor – jen pro dospělé!
.
VESMÍREK
Vzplanula tříska.
Malá supernova.
Uhlíky-pulsary kolem tiše žhnou…
.
SIGNÁL
Podvečerní Kleť.
Bílé ticho.
Dálkou bleskly reflektory…
.
TLAČENICE
Všude kolem bílo –
jen u krmítka pestro.
.
NÁLADA
Za kopcem houkl vlak…
Svět strnul.
Sněží…
.
COSI
Nedopovězeno
visí ve vzduchu…
A co teď?
.
MŇOUKAVÁ
Přišla se pomazlit –
a hned mě kousla.
„Promiň…“
.
VLOČKA
Přistála mi na rtu.
Teď je pryč.
Kapička stéká…
.
MŽ 11.12.2023 Dopisuji, a ještě mám vlhké rty. Sníh se snáší jako od pana Lady, mé zvířectvo porůznu pospává a tatínek svorně s nimi. Na rtech zbytky po ledu a kolem fotel, polštář a teploučko. Doznívá Canon in D-Dur Johanna Pachelbela http://6b.cz/91P5 .
Jiřičko, Vy potvoro malá, Vy mě nakonec naučíte vnímat poezii!
Pro Kocoura: Hajky přicházejí samy od sebe, ale pilně je šířím – a přiznávám, právě s tímto úmyslem. 🧐 Měla bych ještě jedny, trochu kočičí, ale ty jsem se sem teď v předvánoční euforii, neodvážila dát. Snad nebude vadit, když je zařadím až v poklidném lednu, kdy jak se říká „chcípl pes“. 😊
Krásné. Ani se nebudu pokoušet kazit atmosféru svými nápady.
Pro Ládik!!!: Díky za pochvalu, moc si jí cením. Sypete totiž krásné verše na cokoliv, jako z rohu hojnosti. Prosím, pokažte trochu atmosféru a přidejte své „nápady“. 💥
Až v lepší náladě. Dnes byly odběry, zítra doktor – nemám leukocyty…
Pro Ládik!!!: Na tu lepší náladu nezapomeňte, to ostatní se přihlásí samo. Anebo třeba ne.
Jdu se pustit do těch svých. Jste Ládik!!!u opravdový pokušitel…😈
Pro Ládik!!!: Nevím, jak se to dostalo sem. Psala jsem to za druhou sérii voňavých rohličků. Omlouvám se, dělám tu zmatek, ale neúmyslně…
Já to pochopil…
Dělám řízy, řízy.
Není to do břízy.
Jedle už je doma.
Napnutý, jak luk,
kéž by to byl buk!
Visí trochu níž.
https://ibb.co/Ldb219H
My máme stromeček v květináči, takový ten malý, nízký, kuželovitě rostoucí smrček. Když vyroste moc, stane se z něj na dvorku mobilní zeleň. Když vyroste úplně moc a stihne při tom neuschnout, někde na zahradě nebo předzahrádce ho vysadíme.
My máme takovou malinkou (30 cm) tůjku, jako každý rok.
Každý rok ji má synek převézt a zasadit na chatě. Předpokládám, že i ta letošní, stejně jako všechny předcházející, dřív než to udělá, chcípne.
Letos levně – 200 Kč.
Vánoce budou plné překvapení, která už nastávají, bereme je se stoickým klidem, protože ty letošní jsou poslední velké v naší režii. 2024 už jinak, spíše jako diváci.
Jiřičko, ty veršovánky jsou roztomilé, ale musím se k nim vrátit, až bude klid na duši. Pokud. Trochu moc úkolů, trošku už mě serou.
P.S.: Pro informované – rozsudek nabyl právní moci 2.12.2023. Už je můžu začít tlouct, říká Labuť. Až po Vánocích, říkám já.
My šumaváci od dětství voňavou borovičku. Klidně až do února. Suchou ji pak stopíme a ještě nás ohřeje.
Pro Jana z Helvajzu:
Borovice na to kouká,
pod vousy pro sebe brouká:
„Odnesly to jedle,
jsou z nich celí vedle.“
DoubleHajka:
(double Hajka má 2×3 řádky)
Jedle hezky voní,
proto šel jsem pro ní.
Rostlo jich tam příliš husto,
to nebylo moje gusto.
Zbylo jich tam ještě dost,
ať jsou lesu pro radost.
U žehrovických hajků si s počtem řádků moc hlavu nelámu. Hlavně stručnost a atmosféra okamžiku.
Ušil jsem na myši boudu
nachystal jim pravou Goudu
správně napnul pružiny,
pasti dal do úžiny.
Škrábání se neslo tichem
myši zmizly s plným břichem.
Pasti všechny sklaply,
holky Goudu laply
teď si tihle vlkodlaci
hoví někde v izolaci.
Zelené mochi
chutnalo jako řasy.
Kulil jsem oči.
Mochi z Tokia
v několika obalech.
Tolik té práce!
Rozbalím mochi.
Jaká je japonská chuť?
A hrdý buď!
Na svoje škvarky!
Vanilkové rohlíčky!
Medvědí tlapky!
Kachničku se zelím…
Špachtlí za sporák.
Rozleštit šmouhy na skle.
Vylézt pro jmelí.
Rozhodlo zvadlo.
Ježíšek ježí v Čechách.
Blízko Admirála.
Ocas zamával:
Krásné milé vánoce!
Řez jedním tahem.
https://ibb.co/YjT5MMW
Rohlíčky zmizly.
Voní druhá série.
Zas pět plechů.
https://ibb.co/m6XdZ9g
Každý z nich je originál
každý jsem měl v dlaních.
Sežral by je i kardinál.
Vanilka je na nich.
Strýček Metan dobře pekl,
přišel k nám až z Jamalu.
Ještě aby někdy klekl!
Pozor na rej Vandalů!
Jiřičko,
díky Vám jsem přišla hajkám (hajkům?) na chuť. Líbí se mi všechny, nejvíc asi „Vesmírek“.
Pro Tetu Karlu:
Moc děkuji. Proč nezkusíte také nějaký „potkat“?
Stačí všimnout si poetiky okamžiku, a pak to říci po svém, co nejúsporněji. Třeba jen pro sebe. Je to báječný relax…