Starý dub vypráví. O zimním spánku
Tak dobrou noc, povídám, jak jdu s prvním sněhem okolo Starého dubu.
Odpověď nečekám, možná jen nějakou obdobu zachrápání.
A místo toho se ozve:
Jestli mluvíš na mě, človíčku, tak já přece nespím.
sator ● arepo ● tenet ● opera ● rotas
Tak dobrou noc, povídám, jak jdu s prvním sněhem okolo Starého dubu.
Odpověď nečekám, možná jen nějakou obdobu zachrápání.
A místo toho se ozve:
Jestli mluvíš na mě, človíčku, tak já přece nespím.
Jsem trochu na rozpacích, co do semináře napsat. Zejména proto, že v mladém věku stále ještě jsem, byť do důchodu to mám za pár.
Další rok Ječmínek dosáhl věku deseti let a přišel čas kování meče.
Začátkem léta jel Ječmínek opět s Vojtěchem do Krokowa a pokračoval ve svém výcviku u druida Wawelixe.
Návrat domů do Podbabí proběhl dobře.
Po cestě si trochu zarybařili ve Wisle. Ječmínkovi se řeka moc líbila, protože v Podbabí nic takového nebylo.
Ječmínek chodil pomáhat Kováři vždy jeden den při ubývajícím měsíci a jeden den při přibývajícím. Při ubývajícím se snažili z kusu železa, kterým budoucí meč zatím byl, odstranit nevyhovující příměsi. Při přibývajícím zase dodávali železu stopové prvky a posilovali jej i magicky.
Mladá léta
V Podbabí utíkal den za dnem, jako voda v řece Moravě. Měsíc za měsícem a rok za rokem.
Na polích opět začal dozrávat ječmen a Ječmínek měl sedmé narozeniny.
Mladá léta (I.)
V minulých dílech Hanah s Ječmínkem dorazili společně se svým průvodcem Vojtěchem do Podbabí, tedy jeskyního a tunelového komplexu pod Babskou horou.
Protože nové díly o Ječmínkovi se teprve tvoří, popíšu v dnešním článku cestu do Polska, kde jsme hledali stopy po pobytu Ječmínka na území dnešního Polska.