Autor: Jan z Helvajzu

Začátkem léta jel Ječmínek opět s Vojtěchem do Krokowa a pokračoval ve svém výcviku u druida Wawelixe.

Návrat domů do Podbabí proběhl dobře.
Po cestě si trochu zarybařili ve Wisle. Ječmínkovi se řeka moc líbila, protože v Podbabí nic takového nebylo.

Ječmínek chodil pomáhat Kováři vždy jeden den při ubývajícím měsíci a jeden den při přibývajícím. Při ubývajícím se snažili z kusu železa, kterým budoucí meč zatím byl, odstranit nevyhovující příměsi. Při přibývajícím zase dodávali železu stopové prvky a posilovali jej i magicky.

Mladá léta
V Podbabí utíkal den za dnem, jako voda v řece Moravě. Měsíc za měsícem a rok za rokem.
Na polích opět začal dozrávat ječmen a Ječmínek měl sedmé narozeniny.

Mladá léta (I.)
V minulých dílech Hanah s Ječmínkem dorazili společně se svým průvodcem Vojtěchem do Podbabí, tedy jeskyního a tunelového komplexu pod Babskou horou.

Dovětek pod čarou
Ječmínek odešel na věčnost, jak se říkává. Ale jeho bytí zůstalo spojeno s Moravou.

Hanah s Vojtěchem se starci představili.
Budu nějaký čas vaším průvodcem, řekl stařec…

V Jabloňově přespali a ráno proti proudu Olše vyšli směrem na východ.