by Nemohu jinak, o toto video se s vámi musím rozdělit. A nezapomeňte si zapnout zvuk.
sator ● arepo ● tenet ● opera ● rotas
sator ● arepo ● tenet ● opera ● rotas
Nemohu jinak, o toto video se s vámi musím rozdělit. A nezapomeňte si zapnout zvuk.
„Představte si, co všechno dokážeme, až budeme ve vládě!“
Mám brečet, smát se nebo v bezmocném vzteku začít zuřit…??!!
Není to debil?
Je to debil, a prodejná děvka k tomu.
Ale lidi z něho mají prdel jak z plastelíny, to mu přeju. – Ty prostřihy s Husákem jsou geniální, ale vůči Husákovi poněkud neuctivé. Snad nám to Gustav in memoriam promine.
Dětská říkanka:
Sliby, chyby.
Sliby se slibujou,
Blázni se radujou.
A blázni ve vládě se radujou, jak jsme jim na ty sliby hezky skočili.
Slyšel jsem jak se bavili lidi na nádraží, že vstoupíme do války a pak už žádné další volby nebudou.
A podle toho, kdo tu válku vyhraje tu bude vládnout buď protektor, nebo gubernátor.
Já si v takových chvílích čtu tady: https://www.litterator.cz/dao-de-jing/
Dívám se na hvězdné nebe a zkouším si procítit ty nepředstavitelné rozměry a vzdálenosti.
Kdesi v bezedných hlubinách toho nezměrného prostoru osciluje nicotné smítko kolem zanedbatelného žlutého trpaslíka. I kdyby se ten žlutý trpaslík vypařil do nebytí i s celým svým planetárním systémem, nestane se vůbec nic.
Na vesmír to nebude mít žádný vliv.
Na vesmír byto nemělo možná vliv, ale škoda je každé jednotlivé a jedinečné bytosti která by zahynula.
To je pravda; kolik lidí, tolik světů.
Vlastně je to otázka měřítka. A tím se dostáváme k jeho libovolnému zjemnění, fraktálům a matematice vůbec…
Chtěl jsem jen říct, že u představy, že řídíme svět, se lidé dost přeceňují. Vždyť neřídíme ani sami sebe.
Neodolám, musím parafrázovat perex Godotova článku:
To opravdu není nějakej, vole, přizdisráč odněkad, vole, z Vidlákova, vole! To je Petr Fiala, vole, z Černejch polí, vole! A to si tady musej ty lidi uvědomit.
A až si to ty lidi uvědomí, tak dopadne jako jistý nejmenovaný Muammar Kaddafi. V souladu s diplomkou, že které čerpal Godot, dodávám: A bude vyřešene, pyčo.
Já za to nemůžu. Vždycky když toho kašpara vidím, strašně se naseru a cloumají se mnou démoni emocí.
Já na to (škoda, že bez patřičné intonace):
„No…ty vole….“
… a tenhle Mamrd Korouhvička je premiérem. Neuvěřitelné.