by Peking, Ministerstvo národní obrany Čínské lidové republiky
Kancelář tajemníka pro mimořádné operace Wang Tchu
Soudruhu tajemníku, přišel soudruh Li.
Uveďte ho do pracovny č. 4, já hned přijdu.
Tajemník Wang otevírá zásuvku u stolu, zapíná a dává si do kapsy rušičku odposlechů.
Vchází do malé pracovny a zavírá za sebou dveře.
Bratře Li!
Bratře Wangu!
Po nezbytných formalitách si sedají k malému stolku a Wang nalévá do misek zelený čaj Tai Mu Long Zhu, Dračí perly.
Přivezli mi čerstvou sklizeň, vím, jak ho máš rád.
A teď povídej, co mi neseš.
Tady na disku jsem ti nahrál výsledky mého hledání.
Je to zhruba tak, jak jsi předpokládal.
Wang dává do svého laptopu nahrávku a sleduje ji.
Li Paj si vychutnává lahodný nápoj a vzpomíná, jak už je to dlouho, co se s Wangem poprvé setkali.
Bylo to před třiceti lety… tenkrát pro neshody se svými nadřízenými skončil na fakultě historie, a přemýšlel, co dál.
Seděl u stolu a prohlížel seznam volných míst na universitách v USA.
Do toho zazvonil zvonek a za dveřmi stál poslíček s obálkou.
Bylo v ní předvolání na městskou prefekturu k vedoucímu Wangovi, k podání vysvětlení. Měl z toho trochu obavy, protože Wang Tchu neměl zrovna dobrou pověst, ale co mohl dělat.
Druhý den ho Wang Tchu posadil na židli u stolečku, a sám chodil okolo něho a vyptával se.
Soudruhu, tebe teď vyhodili z fakulty, protože nemáš, abych tak řekl, vřelý vztah k našemu pracujícímu lidu, je to tak?
Není, ale domnívám se, že bychom měli znát dobře svoji minulost a poučovat se z ní, abychom šli lépe vstříc lepším zítřkům.
A co teď budeš dělat, kam máš namířeno?
No, oslovil jsem několik škol v Pekingu i jinde a nemají o mě zájem – myslel jsem, že zkusím štěstí někde v cizině, třeba v USA.
To snad nemyslíš vážně, obořil se na něj Wang Tchu, naše vlast ti zaplatila vzdělání a ty půjdeš rozdávat svůj talent cizincům?
Chtěl jsem jen získat nové zkušenosti a pak se vrátit a vědomosti předat našemu pracujícímu lidu…
To určitě, přerušil ho Wang Tchu, už bys tam zůstal.
Co vlastně očekáváš od zaměstnání? Co vidíš jako cíl své práce?
Cíl mé práce je získávání nových poznatků pro náš pracující lid, soudruhu Wangu.
No dobrá tedy. Podíval jsem se na to, čím ses ve své práci do dnešního dne zabýval.
Studium dračích žil Země, I-ťing, pyramidy a jejich energetická pole, využití planetárních postavení v zemědělství. Máš tedy široký záběr.
To mám, ale dosud jsem neměl možnost jak svoje poznatky uplatnit v praxi a …
Do ciziny tě pracovat ani cestovat nepustíme, soudruhu Li. Tady budeš sedět. Ale měl bych pro tebe nabídku.
Vytvářím výzkumný tým a dostal jsem povolení zkoumat s jeho pomocí pyramidová pole u Bílé pyramidy v oblasti Si-An. To je místo, kde žije moje rodina, a nabízím ti, soudruhu Li, místo v mém týmu. Přijímáš?
Obávám se, že nemám na vybranou, řekl stále více se usmívající Li Paj. Přijímám.
Nakonec se ukázalo, že účelem zkoumání pyramidového pole bylo prověřit znalosti jednotlivých členů týmu a hlavně loajalitu ke státu a jejich vedoucího Wang Tchua.
Jednoho dne večer, když Wang Tchu a Li Paj seděli sami u ohně – to už si tykali – zavedl Wang Tchu řeč na Tibet.
Někde ve tvých materiálech jsem četl, že ses chtěl nechat vysvětit na lámu nižšího stupně, abys mohl studovat knihovny pod Lhasou.
Ano, to jsem chtěl, ale nedostal jsem povolení. Že prý není vhodné, aby profesor na státní škole byl lámou.
Teď už ale profesorem nejsi. Povolení ti přijde za týden, a pak můžeš do Tibetu odjet. Dám ti oblasti zájmu, které bych chtěl, abys tam prozkoumal.
Najdi tam spis, kde se pojednává o krystalické mřížce Země, kritických bodech a o možnostech teraformování planet.
A jak víš, že takový spis existuje? zeptal se Li Paj-
Sám jsem ho tam hledal, jeden starý láma o něm mluvil, ale neměl jsem na to dost času, musel jsem se vrátit.
A to ty, jako zaměstnanec státu, máš také svěcení na lámu? Nebo jak ses tam do knihovny dostal?
Mám svěcení. Dalo by se říci, že až se vrátíš, můžeš mi říkat bratře, zasmál se Wang Tchu.
Ze vzpomínání ho vytrhl hlas Wang Tchua.
V té Bretani jste udělali kus dobré práce.
To máš pravdu, ale bez té výzkumné ponorky, co jsi nám zařídil, bychom to nenašli.
A ta mapa, to je simulace okolí Bretaně před poklesem pobřeží?
Ano, to je simulace, jak asi vypadalo pobřeží před tím, než křesťanští kněží v okolí Bretaně začali porážet staré menhiry Keltů.
Ty menhiry tedy ve skutečnosti nepostavili Keltové. Stály tam, už když Keltové do Bretaně přišli. Postavili je uprchlíci z Atlantidy. Po potopení Atlatidy byla zemská kůra rozbouřená jako vlny na vodě, a někdo si tenkrát dal v té oblasti dost práce se stabilizací dračích žil, aby se nepotopil i kus země v Evropě.
Ti náboženští fanatici to nevěděli a začali vyvracet a rozbíjet menhiry. Tím přišli o hezký kus pobřeží dřív, než bys snědl mísu briarů omasti derusati. – A to je místní lidé varovali, že přesně to se stane, když budou s menhiry hýbat.
Ale ten menhir, co drží Británii nad vodou, jsme nakonec našli.
Pluli jsme podél severo-jižní linie hlavní dračí žíly – a menhir stojí pár desítek kilometrů od anglického pobřeží v hloubce 80m. Před potopením stál na malém pahorku.
A myslíš, Paji, že s ním půjde hnout? Chtěl bych ho k nám do muzea válek a historie.
To ale, vyděsil se Li Paj, by znamenalo potopení Anglie a dokonce i kusu Francie!
Ano, to by znamenalo. Ale oni se k nám nikdy pěkně nechovali, zaslouží si to. – Tak zvládnete to s tou ponorkou, co jste tam byli?
Ne, je příliš malá. Budeš muset požádat o armádní ponorku, pak to půjde. – A je tu ještě jedna zajímavost, Tchu.
Při potopení pobřeží Bretaně se na opačném konci Země v oblasti východně od Japonska objevil malý ostrov.
Vypočetl jsem, že pokud by se Anglie potopila, pak kousek jižně od Japonska by se měl objevit podobně velký ostrov jako Anglie.
Ve zprávě jsou i souřadnice.
To je skvělá práce, Paji. – Pošleme tam s předstihem naše válečné lodi, asi jen staré, před vyřazením.
A jak se ostrov začne vynořovat, zapícháme všude naše vlajky, a ostrov prohlásíme za Novou Čínu. Je to ještě lepší, než jsem čekal.
Ale ty už nemáš co pít, Paji! Hned připravím další nálev.
O několik týdnů později ponorka vyzvedla a do muzea odvezla menhir z mořského dna. Dračí žílou opět začala proudit zablokovaná energie.
Objevila se kritická nestabilita v oblasti u bodu 11 energetické mřížky Země.
Začala se nejprve pomalu, ale se zvětšující se rychlostí propadat zem.
Propad byl sice jen 1,6% průměru Země, taková malá vlnka, ale na potopení Anglie to bohatě stačilo.
Na druhém konci Země nadává Čou Ming, kapitán starého torpédoborce: Co je to za nápad, čekat až se objeví nějaký ostrov? Na genštábu se už určitě úplně zbláznili. Hned ráno požádám o potvrzení toho nesmyslného rozkazu.
A tu z lehka dosedla jeho loď na mělčinu. Plný zpětný chod, zařval do hlásné trubky do kotelny. Ale to už se lodní šrouby točily ve vzduchu a loď dále stoupala.
Ráno vyšlo slunce a kolem lodi, kam oko dohlédlo, se nacházela pevná zem.
Tropické slunce ji rychle vysušovalo.
Soudruh Wang Tchu odešel do archívu. Vyhledal tam starý spis, označený jako Opiové války.
Otevřel jej na posledním zápisu, vzal do ruky štětec a napsal:
报复性罢工
(pao fu sing pa kung, odvetný úder)
Dnešního dne jsme spravedlivě udělali vyrovnání a tečku za Opiovými válkami. Protivník přestal existovat.
Viz příloha č. …
Ať jsou šťastny všechny bytosti světa.
Příloha – Země jako krystal.
https://www.zahadyzivota.cz/clanky/zeme-jako-krystal-1-cast/
https://www.zahadyzivota.cz/clanky/zeme-jako-krystal-2-cast/
