by 
.
Papír a tužka, dva nerozluční, společně míří na nebe,
sešli se kdysi před staletími, a neumí žít bez sebe.
Vyhaslý oheň, grafitu stopa, člověk kdys dávno v jeskyni
nakreslil čáru, byla to doba, kdy kresbou zdobil svatyni.
Snažil se, lovil, toužil a doufal, pocity chtěl si uchovat,
do dřeva vnořil oharek černý, pak náhle začal malovat.
Opilý štěstím, zkoušel to všude, na skály, dřevo, do ticha,
postupně přidal barvy a srdce, vymýšlel, tvary promíchal.
Sám přišel na to, že potřebuje bělostný list jak pergamen,
pracně jej čistil, škrábal a bělil, až jednou umdlel unaven.
V tu dobu utkal poprvé látku a napadlo ho zkusit si
zda-li by nešlo už od začátku, rozmělnit dřevo na kaši.
Tak vznikl krásný, úplně první našedlý kousek papíru,
vynález věčný, Cchai-Lun se usmál a upravil ho na míru.
To byla chvíle, kdy narodil se papír a tužka – věčný pár,
od těch dob dávných, všechno je jinak, celý svět změnil tento dar.
Jak je to krásné dívat se na arch a snít o kráse budoucí,
moci si vybrat, zvolit své téma, a svět na střepy roztlouci.
Z těch zářných střípků sny svoje tvořit, a budovat vše nanovo,
nebýt papíru a tužky prosté, nic nebylo by hotovo.
Nejen pocity, tvary a barvy, ale i zvuk zprostředkuje,
notový záznam, maličké pecky – na drátkách v svitku čaruje.
Největší díla lidského ducha, kde skončily by bez tužky?
Rozpadlé chvíle invence, jisker, ulétly by jak světlušky.
Tužka a papír, něha a dotaz, odpovědi a temný vztek,
to všechno můžeš vyjádřit naráz, a nečekají žádný vděk.
Naopak, stydět bychom se měli za své plýtvání papírem
a omluvit se grafitu v tužce, když plytce jej využijem.
Vrcholem obou stalo se písmo, ta vzdělanosti základna
jen s Abecedou možno se vydat do nebezpečí Absurdna.
Ta spolu s tužkou na papír vloží všechny své temné pochyby,
na světle denním strach rozplyne se, a vlastně už nic nechybí.
Bylo by krásné ověnčit laurem, postavit pomník papíru
s tužkou a písmem oslavit objev, co vznikl jaksi „na míru“.
.
.
MŽ 28.8.2022. Moje maminka milovala papír celý život. A také mu rozuměla. Pracovala v oboru od okamžiku, kdy opustila školu a ta láska jí vydržela až do smrti. Naučila mě o papíru hodně. Hlavně úctě a obdivu k vynálezu, který přetvořil od základu dějiny lidstva. Jiřička.
Děkuji Jiřičce za tento text. Vděčím paní Tužce za mnohé, vždy v (pro mě) těžkých chvílích jsem s ní propojen a pomáhá mi překonat překážky zdravotní a psychické. Neumím se takhle vzletně vyjádřit a jen obyčejně poděkovat nestačí.
Zrovna včera přiletěly vlaštovky.
K nám taky přiletěly včera. Už jsem se začínal divit, kde jsou. – Není to ve srovnání s jinými lety dost pozdě…?
Pro Ládika: Já je letos propásla. Na Rakovnicku ještě nebyly, když jsme odjížděli a tady ve Středohoří nevím, kdy je mám čekat. Ale zahradu zde mám před domem plnou ptactva. Za dva roky stavby tu ptactvo ubývalo a ubývalo. Ten kravál a práce na domě je úplně odradily. Teď už se jen zarovnává okolí domu a doobkládá terasa, takže už je tu víc klidu, a hned se objevily sýkorky a zvonkové. Vyzpovídala jsem synka a zjistila, že jim dřív sypali slunečnicová semínka hlavně na podzim a na zimu, aby jí dobře přežili. Tak jsem vyrazila na net a podařilo se mi objevit je za cenu 430,- Kč/20 kg pytel. A ta firma měla posledních 5 žoků. Budete se smát, ale já jsem to pro ně koupila všechno, a teď mají na zimu ptáčkové vystaráno. Jen je škoda, že vlaštovky jsou na živé mouchy a hmyz. Ale i tak, jsem asi blázen. Máme 120 kg slunečnice jen pro ptáčky… Nasypali jim ji prvně před 3 dny a už se tu objevily pěnice, červenky a žluva (ta žlutá). Sem tam se objeví i nějaký menší dravec (poštolka) a na konci zahrady v „lesíku“ (modříny, smrky a borovice v houfu) hnízdí párek opravdu vypasených holubů. Trochu jim překáží jen veverky. Věřím, že do zimy se vrátí i datlíci, strakapoudové a dlaskové. Možná přiletí i má oblíbená píseň: Brhlík a sojka (i s Pavlem Dobešem: https://www.youtube.com/watch?v=1i_313RDUe8 ) 👌 Je to kout, podobný kouzelné Zahradě Jiřího Trnky.
Veverky nikdy nikomu nepřekážejí.
Možná vypasení holubi ruší veverku?
Nic ve zlém, jen mi to nedalo.
🙂
Veverky máme na chatě.
Je s nimi sranda.
Ano.
Děkuji. I za všechny kolegyně.
🙂✋
…!
A lepší úvodní obrázek snad ani nebylo možné vybrat…!
Díky Alefe, mám radost…
Tužka napíše, pro paní Jiřičku,…..díky,….děkuji, děkuji,….
Když jsem zahlédla nadpis blogu s tím velkým T,….spadla mi brada,….chvíli jsem zírala a pak rychle četla.
A ještě jednou četla,….pomalu, abych pozorně vstřebala text o papíru a tužce.
Kam chodíte na ty nápady,..?..kde je ten zdroj,..?..bílá tuha, černá čára. Jednoduché a přitom vynikající .
A další obrázky k tomu,…..komu pak patří oblouková knihovna,….takovou vidím poprvé.
Mám chuť stále psát,….děkuji, děkuji,….
Tužka.
Pokud byste měla zájem,….napsala bych o slinivce pohledem léčitelství dálného východu, … jógy, …. průzorem jin-jang do orgánových hodin a o cestě síly čchi jejím meridiánem.
Tužko, přijímám s vděčností a ráda všechny možnosti, které by tuto hroznou chorobu aspoň omezily, zpomalily. Že se nedá zcela vyléčit v našem případě je fakt, ale možná ji lze zastavit. Prosím, napište mi na e-mail (a podepište to Tužka – jednak je to krásné, a jednak ať vím, že od Vás). Už teď se chystám na jeden žaludeční „lekvár“ na bázi Aloe pravé macerované v medu a červeném vínu, výhledově na čerstvé šťávy z odstředěné mrkve říznuté červenou řepou. Víc jsem na netu ani po přátelích zatím nenašla. Musím chvíli počkat, než mi doručí odšťavňovač – neměla jsem ho a asi to byla chyba. Hodí se nejen teď, ale i pro budoucno, šťáva z mrkve se ručně lisuje s příliš velkým odpadem a malým efektem. Takže vidíte sama, že dělám, co umím. Ale nejvíc se snažím organizovat pro něho setkávání s rodinou, přáteli, různé výlety a novinky – ty příznivější ze světa. Zkrátka, aby sám zavrhl svou momentální poraženeckou náladu a začal bojovat. Ten boj musí chtít sám, to za něho nemohu zařídit. A tomu podřizuji úplně všechno. Takže pište prosím, vážím si KAŽDÉ rady z jakéhokoliv konce světa. Zdeněk Hosman mi poslal úžasné studie na toto téma a tak studuji – a po nocích koukám, začíná se trochu lepšit fyzicky i psychicky. Ten první náraz byl jako od TGV v letu…
Co se týče toho mého blogu – mám Papír a Tužku už delší dobu. Byla jsem z „papírenské“ rodiny a je to můj projev úcty k vynálezu, který skutečně pohnul Zeměkoulí. Ta knihovna je ve Stockholmu. Stockholmská veřejná knihovna, navržená architektem Gunnarem Asplundem – podívejte se, je to nádhera – chrám Vzdělanosti: https://cz.pinterest.com/pin/229120699774854620/ . Ne, nejsem tak vzdělaná – když dokončím zcela verbální část blogu, hledám podporu atmosféry na netu mezi fotkami, kde nejsou třeba autorská práva a souhlasy. Oba obrázky se mi na první pohled líbily, a tak k nim pak dávám zdrojový URL, abych měla pokoj od šťouralů, ale hodí se to i v případě pátrání, oč jde. Teď lze, když si obrázek stáhnete a uložíte, podle něj hledat na Google. Na to je internet jedinečný. Takže asi tak nějak. No a od počátku blogování jsem váhala, zda s tím mám vyjet, jenže vždy se snažím, aby se hodil pro danou chvíli. A ta chvíle přišla s Vámi. Jsem ráda, že jsem si na ni počkala. ✋
Tužka napíše pro pana Ládíka,….díky,…..vydržte u dobrých předsevzetí,….udělá mi vždycky radost, když napíšete, ….dáte obrázek.
Dobrých zpráv v současných časech není nikdy dost,…ať se Vám, i vám, daří i nadále.
Tužka.
Tužka a papír
špičatý rapír;
ten v rukách kavalíra
i srdce otevírá.
Papír a tužka
jenom pár tahů
lehké, jak muška.
Nakreslils Prahu.
Papír a tužka
nekreslíš kóty
Gott a Matuška;
napsals jim noty.
Papír a tužka
napíšeš slova;
byla jich snůška,
vše se tam schová.
Černá čára, bílá tuha.
Pochopit mi to jde ztuha.
Směr čáry je inverzní.
Nejsem trochu perverzní?
Nepsala to levá ruka?
Celou noc mám z toho muka.
Nečerná ten papír tlakem?
Nemám něco s hlavou, zrakem?
Čtu: papír a tužka.
Mysl si hraje s písmeny: Tapír a puška.
To by byla úplně jiná báseň! Taková – svéráz národního lovu.
Já za to nemůžu, nedělám to schválně, děje se to úplně samovolně, od malička. Žádný nápis neobstojí.
To jsem rád.
Tím zaměňování hlásek mě štval můj děda. Nenáviděl jsem to, místo pokrok říkal „posrok“ a podobně.¨
Ani ne týden po jeho smrti mě tyhle pitominy začaly napadat taky. Nějak mi to předal.
Fakír a muška – surrealistická povídka s prvky SF
…jen aby se na nás Jiřička nezlobila, že jí tady pácháme takové vylomeniny.
(Úplně to slyším: „…jak malí kluci!“)
Alefe co takhle: „Válek a rouška“? 😃 Proč bych se měla zlobit? Papír a Tužka – občas srandovna snůška… Jako malí kluci s holčičkou za pikolou…
Emír a služka.
To je námět pro Červenou knihovnu či telenovelu.
Valkýra Duška.
Poloslovensky: Pastýr papúška.
Pastier
Papagaj… proto poloslovensky.
Ládiku – to jsou v praxi předvedené způsoby, možnosti, které Papír a Tužka člověku usnadňují život chápat hlouběji. Považte, kdybychom stále ještě udržovali věci zajímavé, krásné a důležité jen ústním podáním. Jako Homér… To bychom museli mít za pár měsíců hlavu jako včelín. Ne, to by nefungovalo dlouho a určitě by společnost nevyrostla tak rychle a tak do košata, jako máme teď. Doteď nemohu pochopit, jak úžasnou musel mít Homér paměť. A i jeho následovníci. Jak složitě veršované…
Při tom, jak v kterýkoliv okamžik máte pohotově (Erbenovsky, už jsem ten příměr použila a víc a víc se utvrzuji)po ruce verše na cokoliv, taky byste asi už teď měl problém, všechny si za celý svůj život pamatovat. Dík za názornou a vtipnou ukázku, co všechno lze.
Děkuji za uznání, ale já tomu neříkám verše. Je to technický pokus o rým. Nemám s tím problém – napadají mě ihned; Asfaltový holub to moc nechápal, ale já to mám za jednoduché. Žádný rým neumím zpaměti, píšu ho ihned a taky ihned zapomenu. Téměř vše je z mobilu, kde vidím jen krátký předchozí text, proto jsou mé výlevy zpravidla krátké. Pokud je v tom hlubší smysl, baví mě to víc. Nikdy jsem rýmy nepsal, až postupem doby v diskusích na netu. Teď více, protože neberu tolik práce a dělám si čas na své pracovní hobby v domácnost (“kutil”, sekáč kosou a sběrač plodů). Uznání mě samozřejmě těší, ješitnost u mě funguje. Ale větší radost mám z radosti druhých.
Tužka napíše pro paní Jiřičku…. Díky,…..Váš vstup,…29.4.2024 10:27….četla jsem velice pozorně, dokonce dvakrát,….to abych něco nepřehlédla.
Chystáte se obohatit stravování o šťávy s bohatým zastoupením vitaminů a nerostných látek. Je v nich i dost kyselin.
Dovolím si malou poznámku,….všechno, co je nové a nevyzkoušené, začít dávkovat pomalu a opatrně.
Zdůrazním,….opatrně.
Pokud na některou potravinu není tělo zvyklé, nikdy ji nekonzumovalo, může zažívání reagovat bouřlivě. Je li tělo nemocné, mění se, někdy víc, někdy méně,….a i další jeho funkce.
U bylin se doporučuje následující postup.
První dávka asi čtvrtinová, než je doporučované množství. Tak první den čtvrtinu a čekat 24 hodin, na reakci těla. Když je to bez záporné reakce, tak druhý den asi polovinu doporučované dávky,….a opět čekat 24 hodin. Je li vše vpořádku, tak třetí den necelou plnou dávku a znovu čekat 24 hodin.
Reziduua,…která mohla v těle zůstat , by se po třech dnech už asi projevila,….takže teprve po třech dnech přejít na plnou, doporučovanou dávku.
Tento postup se doporučuje i u docela zdravých jedinců, když chtějí používat některé byliny jako podpůrný prostředek k vylepšení funkce některého orgánu.
U oslabených, nemocných, a vážně nemocných jedinců je třeba být obzvlášť ve střehu, aby se nenadělalo víc škody než užitku.
Všechno, co bych Vám chtěla napsat, bych psala postupně. Požádala bych pana Alefa, zda mi dovolí využít tento blog paní Jiřičky. Paní Jiřičko, souhlasila byste?
Bylo by to tady na jednom místě,….třeba by i někomu dalším, třeba v budoucnosti mohl posloužit,….ona slinivka je citlivý orgán, a pokud se i málo poškodí, přináší problém s metabolismem cukru,…. a lidí se zvýšenou hladinou cukru v krvi i moči přibývá. Halt,….nemáme vysoko do žlabu a dožíváme se vyššího věku než před šedesáti lety.
Vážím si toho, že jste napsala svůj mail,….zmizíkujte ho,…co kdyby se sem vloudil nezvaný host a zachtělo se mu ublížit Vaší citlivé a vnímavé povaze.
Ještě napíšu k dalším vstupům zde,….hrátky se slovy,….na dané téma jsou i společenské hry.
A na nejstarších sportovních hrách se nesoutěžilo jen v sportovních výkonech těla,….ale, byly soutěže v napsání a přednesu básně na dané téma a s předepsaným použitím slov. a jejich množství. Kdo dřív, kdo nejrychleji, kdo nejlépe……
Pane Ládíku, škoda, že moderní OH to už nezařazují,….určitě byste se mohl zúčastnit a měl byste šanci na nějakou medaili.
Tužka.
Pro Tužku: Samozřejmě souhlasím a ráda. Vždyť jde o život mého drahého. Máte úplnou pravdu Tužko, je diabetik už od roku 2000 stejně jako já. Až do 18.3.2024 byl na práškách, ale pak, určitě také vlivem karcinomu mu nasadili inzulín. Napřed ten celodenní (Lantus), ale cukr mu vyletěl tak vysoko, že ho musel srážet i přes den. Po dohodě s diabetoložkou mu předepsali i ten denní před jídlem (Apidra) – měříme se stále, než cokoliv sníme, abychom věděli potřebnou dávku. Já už toto mám pár let za sebou, Lantus už neužívám, místo něho mám Xultophy, ale Apidru používám také podle potřeby. Vyděsilo mě, že s jeho onemocněním mu teď řekli, že může jíst všechno, co mu chutná.
Díky za cenné rady, teď je opravdu strašně slabý a já budu velmi opatrná. Mám, jako jediná z rodiny dost času (důchod) hlídat všechno, co dělá a bude potřebovat. Včera jsem na radu naší přítelkyně diabetoložky, celý den strávila pátráním pro mobilních i stacionálních hospicových službách péče o nemocné. Dnes už je tak pokročilá doba, že nelze vyloučit ani podporu doma – např. kyslík doma u postele, který je možné získat. Vím, dnes je ještě brzy, ale ta choroba má takový spád, a na služby zdravotnictví se čeká tak dlouho, že musím přemýšlet už teď hodně dopředu. Při příznivém vývoji budu jen ráda a šťastná, že ty služby nebudeme potřebovat. Strašně moc děkuji. Nikdy bych si nepomyslela, kolik lidí, které vlastně jsem nikdy osobně neviděla, nám poskytuje podporu. Určitě všichni tady. Paní Tužko, navrhněte panu Alefovi formu, třeba nějakého speciálního blogu, který zahájím, a kde budeme moci pokračovat v postupu, jak řešit tak hrozný problém. Máte pravdu, lidí s rakovinou slinivky břišní raketově přibývá, mohla by se všem hodit rada nejen zdravotní, ale také psychická. Vždyť jdou s nemocným i jeho rodinou obě ruku v ruce – nelze je oddělovat. Možná to je problém moderního zdravotnictví – přílišná specializace. Každý lékař vidí hlavně svůj obor a osobnost pacienta jako celek se v tu chvíli pro něho vytrácí. Tak já jdu napsat panu Alefovi a Vám velký dík. Víte jsem teď hodně roztržitá a stává se mi, že se zapomenu přihlásit, vložím příspěvek, a pak je po ochraně anonymity. To je mi ale v tuto chvíli upřímně jedno. 😊 Tak krásný den přeji a těším se na další rady. (Dnes jdu chystat ten lektvar z aloe pravé – držte mi palce, abych to nezkonila a nebojte, užívat se bude (možná) až za 2 týdny, až se pořádně uleží). ✋
Tužka napíše pokračování…..Orgánové hodiny podle jógy.
Každý jsme trochu jiný, každý máme jiné zažité zvyklosti,…to všechno může ovlivnit, že naše orgánové hodiny nebudou korespondovat s časem, který je uváděn v souvislosti s působením životní síly čchi.
Čchi protéká tělními drahami a vytváží stále se opakující cyklus řízený střídáním dne a noci,…. tedy východy a západy slunce.
Počátky jógy vznikly v jižnějších zeměpisných šířkách, tam se světlo a tma střídaly přibližně po dvanácti hodinách.
Orgánové hodiny jsou, opět přibližně, …. dvouhodinové časové úseky, kdy orgán postupně po, tak 15-20 minutách, pracuje na plný výkon. Asi po hodině se činnost snižuje a následují další dvě hodiny odpočinku,….tedy slabé činnosti,….ta činnost orgánu se pak normalizuje.
Slinivka břišní se slezinou pracují na plný výkon mezi devátou a jedenáctou hodinou dopoledne. /V době letního času 10.-12. hod./
Předtím pracoval žaludek,….přijímal potraviny snídaně,…předal natrávenou potravu slinivce , chemické laboratoři našeho těla.,…. jejím hlavním úkolem je kontrola cukru v krvi.
Pokud byla snídaně na sladko,…a během dopoledne se ještě přidá sladká svačina s kávou,…pak tato skladba potravin začne bičovat slinivku k nadměrnému výkonu.
Opakuje ji se to často,….a dlouhá desetiletí,….orgán se postupně vyčerpává, oslabuje,….a na nástup problémů různého druhu je zaděláno.
Příště se k tomuto ještě vrátím a něco podrobněji připíšu.
Tužka…..přeji hodně sil do dalších dnů,…..paní Jiřičko.
Pro paní Tužku: velké díky, to jsou pro mě cenné informace. Je vidět, jak se vyplatí uspořádat si jídelníček v souladu s činností orgánů v těle. Většinou jsme snídali s manželem lučinu tu čistou 100g, 1 cereální kaiserovku a spoustu rajčat a paprik, také ředkviček k tomu. Černý čaj earl gray (manžel s mlékem po anglicku), a pak až kolem 15. hod. běžný oběd. Sladkého jsme užívali jen občas s provinilým pocitem, že hřešíme. To když třeba byla sezóna švestek – milujeme švestkový koláč sypaný mákem s cukrem a to jsme nedokázali odolat. Taky občas bývala chuť na sladké večer u televize, ale to jsme spíš překonávali pomerančem nebo banánem. A ne vždycky. Jinak oběd bývalo standardní jídlo jako v restauraci, jen doma připravované – i podobně velké porce. Alkohol téměř vůbec ani pivo nám dvakrát moc nešmakovalo – když už pivo, tak k obědu a pro oba stačilo jedno – ke klasice jako bylo třeba vepřo knedlo zelo, kde pomáhalo srazit tučnost masa. Nevím ovšem, jestli v tom nebylo ještě něco jiného – Kladensko, kde bydlíme léta, a poddolované prostředí (avšak manžel nikdy nefáral pod zem), možný vliv radonu v okolí – o tom nemáme tušení, možná i genetické dispozice o kterých nevíme, ale jeho maminka zemřela bohužel na rakovinu kostní dřeně… Je to pro nás zatím nejasné, ale léčba vlastně ještě nezačala, takže čekám, co přijde… V každém případě velice děkuji za cenné rady. Připravila jsem si zvláštní typ blogu, na který bych ráda soustředila naše rozhovory pro další případy, kterých teď zdá se přibývá, abych tu nerušila tematické zaměření kovárny. Nechci ho ale uveřejnit bez vašeho souhlasu. Napište mi ať už budete mít zájem, či nikoliv, není to o tom, že bych byla zklamaná, když nebudete mít zájem, to je jasné.
Ještě k blogu Papír a Tužka – většinu mých článků provází v úvodu nějaká hudební skladba, která se mi zdá, že se k tématu hodí. Tady jsem ji vynechala – vlastně jsem ji ve své Wordové předloze přehlídla – omlouvám se Vám i ostatním, a zařazuji ji aspoň dodatečně pro milovníky děl Johanna Sebastiana Bacha:
2:04 Johann Sebastian Bach – Partita č. 1 in Bis-Dur, BWV 825 – I. Preludium: https://www.youtube.com/watch?v=x4FgsVhP9GM – klavír András Schiff. Recital z 5/2021. Hezký poslech všem.
Tužka napíše pro paní Jiřičku,….díky. Přizpůsobím se. Jen doufám, že se budu umět na Váš blog přihlásit. Jsem počítačový samouk, moc toho neumím.
Ptejte se, co by Vás zajímalo,….už mám připravené psaní o bylinách, co čistí krev a lymfu, taky způsob samoléčení, energetická, velice jednoduchá cvičení z jógy, /nic krkolomného/, které by si Váš manžel lehounce každý den několik minut zacvičil,…..dají se cvičit i u trvale ležících pacientů,….to podle situace,….opravdu se udělá jednoduchá sestava podle zdatnosti. Jistěže, když bude zájem.
Stravování, jak jste ho popsala, nevykazuje žádné prohřešky,…..touto cestou by diabetes neměl přijít,….budeme pátrat, proč se cukry nespalují,….
Počkám,….zařiď te si vše tak, jak by Vám vyhovovalo,….přeji klidné dny příští,….Tužka.
Pro Tužku: Díky a ozvu se… Moc si vážím Vaší pomoci.
Pro Tužku: Ráda bych Vám poslala k předběžnému shlédnutí onen článek týkající se slinivky s naší korespondencí. Pokud máte zájem, prosím ozvěte se mi na můj e-mail, který už víte. Budu moc ráda, bez Vašeho souhlasu nic zveřejňovat nebudu, nemusíte mít obavy. Velmi děkuji za cenné rady, a i když nebudou soustředěny na jednom místě, já si je shromažďuji vždy a jsem Vám za ně velmi vděčná.
Pro nás všechny je to zcela neznámá věc, vlastně ani nevím, nač se správně ptát. Vlivy bylinek i systém cvičení by asi určitě pomohly. Teď se mi maceruje (má to trvat 14 dní) ten „lektvar z pravé aloe“ – připravila jsem mu ho takto: 150 g listů čerstvě utržené rozmixované aloe pravé (sami si ji pěstujeme naštěstí) + 250g smíšeného květového medu +350 ml červeného vavřineckého vína + 50 ml koňaku (Remy Martin). Směs jsem zahřála tak, abych vydržela mít v ní prst a pak hermeticky uzavřela. Každý den z těch 2 týdnů to párkrát přes den protřepu – pak bylo doporučeno užívat 2 polévkové lžíce denně vždy před jídlem jednu. Ale já chci postupovat podle Vás a zkusím od začátku jen s moka lžičkou – jednou denně jeden den a pak, bude-li vše ok. tak druhý den už třeba kávovou lžičku a opět 1x denně… Mohu mu připravovat další bylinné čaje, ale nevím, zda to nebude v rozporu s tou aloí. Na čerstvé šťávy z mrkve a červené řepy ještě čekám, až mi dodají odšťavňovač. Měl by dojít někdy po 9.5. a Zdeněk Hosman poradil, abych mu je trochu ředila teplou vodou (na 3-4 dl šťávy 1 dl teplé vody a prý smím přidat na ochucení i špetku mleté skořice – lépe chutnají. Také mi už teď manžel pije nutridrinky, aby tak rychle nehubl, protože jeho porce běžného jídla jsou teď téměř o 1/3 – 1/2 menší. Tak to nastavujeme aspoň takto. Jak vidíte, snažíme se celá rodina využít všechny rady, na které narazíme.
Manžel sice slábne, ale ještě není ležící pacient a my všichni se snažíme, aby se hýbal a nepřicházel o svalovou hmotu tak rychle. Přesto dnes pospává dokonce i přes den, působí unaveně a slábne, i když se to snad zpomaluje. Začíná se dokonce i usmívat, což je snad dobré znamení, pro mě úkol posledních 3 týdnů bylo dodat mu kuráž a zbavit deprese. Snad se to bude zlepšovat dál, ale nevím, jak rychle bude karcinom škodit. V každém případě dík za rady a srdečně Vás zdravím.
Tužka napíše,…díky. Paní Jiřičko,…organizujte si svoje představy podle své vůle, jak to bude nejlépe vyhovovat Vám. Nejsem cimprlich….nemusí být vždy všechno podle mne.
Můj první nápad byl, že bychom z tohoto blogu udělali/třeba se někdo přidá/, oázu léčebných rad těla a duše.
Časem blog zapadne do historie, kdo bude chtít a znát cestu, bude se vracet. Byl by tu i dostupný úvod, proč a jak vznikl.
Korespondovala jste o tom s panem Alefem,?….byl by shovívavě velkorysí.?
Odbočím,….na Akt. byl blog pana Petra Klána ….Kam v Neznámém městě. Tam jsme si z toho udělali rovněž návštěvní prostor, Den předtím, kdy Akt. zrušilo možnost psát pod blogy, tak jsme napsali několik rozlučkových textů. Poznamenala jsem si počet návštěv blogu,….67 302 .
Bylo tam kompletní pojednání o bylinách,….napíšu znovu,….nic si nezálohuji.
Můj problém je nedostatek času,….ale, když chci pomoci, tak dám pomoci přednost. Rozhodla jsem se, že vám chci pomoci, protože v bylinách je velikí síla,….léčivá i ničivá. Je třeba je dobře znát a přistupovat k nim s respektem. Jedovaté rostliny nepoužívám,…a protože i některé koření je mírně jedovaté, v malém množství dospělému neškodí,…tak u mne nenajdete, nové koření, jalovec, skořici. Ano, i skořice je mírně jedovatá.
Ještě napíšu něco, co můžete použít už dnes.
Vlajkovou lodí léčivých bylin kolem padesáté rovnoběžky je pampeliška. Smetánka lékařská.
Má velkou schopnost se sprášovat,….takže, nééé v každé rostlině je dost léčivých sil.
Vybrat ty rostliny, které mají na listech hluboká vykrojení až k centrální ose listu.
Nejvíce léčivých enzymů je v e stonku pod květem . To je ta nahořklá bílá tekutina.
Ale pozor,…..pampeliška má opravdu velikou síku, ….tak začít opatrně.
Nejlépe,….ráno, dát si chléb s máslem a sýrem, a uprostřed snídaně schroupat jen půlku lístku pampelišky. Vybrat nějakou, co byla na slunečném místě. Cléb a máslo to obalí,….rychlost účinku se sníží,….a přesto pampeliška vykoná svůj léčivý proces.
Když nedojde k nějakému negativnímu trávicímu projevu,….tak další den zopakovat.
Tak po třech bezproblémových dnech si schroupat celý lístek pampelišky po snídani.
Když se neobjeví problém,….tak po týdnu, dát si jeden lístek asi hodinu po snídaní,….aby přišel do trávení v době, kdy slinivka se slezinou pracují na plné obrátky,….pampeliška by měla startovat léčebný proces u ústí slinivky do tenkého střeva.
Je ještě pokračování jak dál,…ale zatím jsme na začátku cesty,…až jaká bude reakce.
Stejným postupem si může ozdravný postup v těle nastartovat kdokoliv, kdo má problémy se žlučníkem, játry,…je kuřák, má v oblibě ostrá jídla, alkohol, je často ve stresu,….pampeliška pomůže normalizovat i nedostatky, které se ještě neohlásily
Přiznám se,….dopoledne, místo svačiny, už, kam má paměť sahá, od dětství, chroupu čtyři lístky pampelišky. Naučili mě to moji pěstouni, …“Chroupej pampelišku jako králíček, budeš zdravá.“…..říkali.
Díky, …..Tužka.
Pro všechny: Toto nezvyklé téma k diskusi (rakovina slinivky břišní), je natolik závažné a nejen pro mne, ale i pro lidi, kterých s tímto onemocněním v rodinách přibývá, že jsme se rozhodli s paní Tužkou a adminem těchto stránek panem Alefem, vytvořit na to téma samostatný blog, ve kterém je shrnuta dosavadní diskuse a zájemci ho od teď mohou naleznout na pravém postranním panelu. Nevím, zda bude pokračovat dalšími samostatnými články, anebo diskusí pod tímto nově vytvořeným. Rozhoduje totiž průběh nemoci a způsob, jakým na ni reagují všichni. Nicméně budeme se snažit veškeré dojmy a poznatky uvádět na tomto vedlejším panelu, abychom nenarušili literární tematický obsah hlavních webových stránek. Zároveň je panel stále k dispozici i pro dobu, kdy již by byl běžným časovým vývojem „v archivu|“. Doufám, že to ostatním čtenářům aspoň trochu pomůže vyrovnat se s touto zlou diagnózou. A moc děkuji všem, kteří mi pomáhají…